Víra je praktická věc. Bible v Židům 11:1 říká: „Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a být si jist tím, co nevidíme.“ (ČEP) neboli „Víra jest podstata věcí, v něž doufáme, důkaz neviditelných skutečností.“ (KMS)
Představte si, že přijdete večer domů zmáčknete vypínač a nic nevidíte. Žárovka se nerozsvítila, v pokoji je stále tma. To je ta správná chvíle, kdy můžete prokázat víru (v tomto případě víru v elektřinu). Víra je totiž praktická věc. Čemu věříte se teď prostě pozná podle toho co uděláte. Jste si jisti, že elektřina opravdu existuje a má moc způsobit aby žárovka svítila, i když to právě nevidíte?
V Alpách mi Bůh ukázal zajímavou věc. Když se z údolí rozhlížíte po krajině, snažíte se uhodnout, která hora je nejvyšší, ale nemáte šanci! Nejvyšší vypadá ta, co je na dohled nejblíže, ale ty skutečně nejvyšší hory vůbec vidět nejsou. Nebo třeba vykukuje jen vrcholek, kterého si na první pohled vůbec nevšimnete.
Když ale člověk začne stoupat na tu svou třítisícovku, o které mapa tvrdí, že je nejvyšší v okolí, pohled na věc se začne razantně měnit. Ještě nejste ani ve čtvrtině výstupu a najednou vidíte, že hory, které se vám zdály v údolí nejvyšší, jsou jen bezvýznamné skalky v mohutném horském masívu, který se před vámi postupně začíná otevírat. Představivost je bujná, ale musí se pokořit, jakmile se vaše obzory zase o kousek rozšíří a vy zahlédnete, co je za dalším kopcem. Je to neuvěřitelný zážitek.
Snad každý člověk se někdy dostane do situace, kdy začne mít strach. Ne takový, jaký dokáží navodit hororové filmy. Ne takový, jaký snad může mít, když jde sám v noci lesem a stromy kolem tak podivně skřípou a šeptají. Ale docela obyčejný strach ze selhání. Z toho, že něco nezvládne. Že je něco nad jeho síly, že na to nikdy nebude mít. A může to být moudrost, síla, odvaha, ale i láska či odpuštění.
Muži mají většinou strach ze selhání při vedení rodiny. Při výchově dětí. Ve vztahu k partnerce. Mají sklon se porovnávat s ostatními muži a dostávají strach, že nezvládnou opravu auta, údržbu bytu, zajištění dovolené a další, většinou technické, věci. Naopak ženy mají strach z toho, že nebudou dost krásné. Že se nebudou líbit svému partnerovi. Že nebudou dobře vychovávat své děti, že se nepostarají dobře o domácnost, zničí prádlo žehličkou, špatně vyperou, spálí jídlo při vaření a podobně.
Hospodine, vyslyš mou modlitbu, kéž k tobě pronikne moje volání! Neukrývej přede mnou tvář v den soužení mého, nakloň ke mně ucho, v den, kdy volám, pospěš, odpověz mi! (Žalmy 102:2)
Komentář předcházející tato slova, popisuje autora: "Modlitba poníženého, když je sklíčen a vylévá před Hospodinem své lkání.
Možná ten popis sedí na vás.
Když čtete slova autora tohoto žalmu, voláte v srdci: "Bože slyš mojí modlitbu, ať k tobě pronikne moje volání o pomoc." Přemýšlíte někdy o tom, jestli před vámi skryl svojí tvář, nebo vás nechce slyšet?
Už téměř 40 let Jim Bishop staví hrad v San Isabel Forest ve středním Kolorádu. Každý rok od roku 1969 Bishop vlastníma rukama nashromáždil a položil přes 1000 tun kamene, ze kterého staví tento kamenný a ocelový monument. Jim vezme každý kámen do ruky průměrně šestkrát, než ho uloží na jeho konečné místo.
O Bishopově hradě jsem se dozvěděl když se moji rodiče před několika lety odstěhovali do Koloráda. Bishopův hrad je otevřen denně po celý rok a stala se z něj oblíbené turistická atrakce. Vstup je zdarma, ale žádá se dobrovolný příspěvek. Po více než třech desítkách let práce má hrad klenbu, okna s vitrážemi, zvonici, věž a kovového draka, který vystupuje z vrcholku nad hlavním hradním sálem. Nejvyšší věž Bishopova hradu převyšuje okolní vzrostlé borovice. Jimovými vlastními slovy byl hrad: "postaven jedním člověkem s Boží pomocí."
Články 
Víra je praktická věc. Bible v Židům 11:1 říká: „Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a být si jist tím, co nevidíme.“ (ČEP) neboli „Víra jest podstata věcí, v něž doufáme, důkaz neviditelných skutečností.“ (KMS)
V Alpách mi Bůh ukázal zajímavou věc. Když se z údolí rozhlížíte po krajině, snažíte se uhodnout, která hora je nejvyšší, ale nemáte šanci! Nejvyšší vypadá ta, co je na dohled nejblíže, ale ty skutečně nejvyšší hory vůbec vidět nejsou. Nebo třeba vykukuje jen vrcholek, kterého si na první pohled vůbec nevšimnete.
Snad každý člověk se někdy dostane do situace, kdy začne mít strach. Ne takový, jaký dokáží navodit hororové filmy. Ne takový, jaký snad může mít, když jde sám v noci lesem a stromy kolem tak podivně skřípou a šeptají. Ale docela obyčejný strach ze selhání. Z toho, že něco nezvládne. Že je něco nad jeho síly, že na to nikdy nebude mít. A může to být moudrost, síla, odvaha, ale i láska či odpuštění.
Hospodine, vyslyš mou modlitbu, kéž k tobě pronikne moje volání! Neukrývej přede mnou tvář v den soužení mého, nakloň ke mně ucho, v den, kdy volám, pospěš, odpověz mi! (Žalmy 102:2)
Už téměř 40 let Jim Bishop staví hrad v San Isabel Forest ve středním Kolorádu. Každý rok od roku 1969 Bishop vlastníma rukama nashromáždil a položil přes 1000 tun kamene, ze kterého staví tento kamenný a ocelový monument. Jim vezme každý kámen do ruky průměrně šestkrát, než ho uloží na jeho konečné místo.