Kritizování

Římanům 14:13 Nesuďme již tedy jedni druhé, ale raději posuďte toto: abyste nekladli před bratra kámen úrazu nebo pohoršení.

1. Korintským 4:3-5 Mně pak je to to nejmenší, abych byl posuzován vámi anebo lidským soudem; dokonce ani neposuzuji sám sebe. Nejsem si totiž o sobě ničeho vědom, ale tím nejsem ospravedlněn, neboť ten, kdo mě posuzuje, je Pán. Proto nesuďte nic předčasně, dokud nepřijde Pán, který osvětlí to, co je skryté ve tmě, a zjeví úmysly srdcí. A tehdy bude mít každý chválu od Boha.

Jakubův 2:13 Neboť na toho, kdo neprokazuje milosrdenství, přijde nemilosrdný soud. Milosrdenství však nad soudem vítězí.

Lukáš 6:36-38 Buďte tedy milosrdní, jako je milosrdný i váš Otec.” “Nesuďte a nebudete souzeni. Neodsuzujte a nebudete odsouzeni. Odpouštějte a bude vám odpuštěno. Dávejte a bude vám dáno. Míru dobrou, natlačenou, natřesenou a přetékající dají do vašeho klína. Jakou mírou totiž měříte, takovou vám bude zase odměřeno.”

Lukáš 6:41-42 Proč tedy vidíš třísku v oku svého bratra, ale trámu ve vlastním oku si nevšímáš? A jak můžeš říci svému bratru: `Bratře, nech mě, ať ti vytáhnu z oka třísku,´ když sám nevidíš trám ve svém oku? Pokrytče, vytáhni nejdříve trám ze svého oka a tehdy prohlédneš, abys vytáhl třísku, která je v oku tvého bratra.”

Římanům 14:4 Kdo jsi ty, že soudíš cizího služebníka? O tom, zda obstojí či ne, rozhoduje jeho vlastní pán. A on obstojí, neboť Pán má moc jej podepřít.

Jakubův 4:12 Je jen jeden Zákonodárce. Ten může zachránit i zahubit. Kdo jsi ty, že soudíš druhého?

Janova 3:17-18 Kdokoli však má jmění tohoto světa a vidí svého bratra, jak má nedostatek, a zavře před ním své srdce, jak v něm může zůstávat Boží láska? Synáčkové moji, nemilujme slovem ani jazykem, ale skutkem a pravdou.