Než jsem dospěl, do mého života zasáhly tři ženy, které mi měly být matkou. Moje biologická matka Barbara byla svobodná, neplnoletá matka, která mě dala svému bratrovi k adopci. Až poté, co o sedmnáct let později zemřela na rakovinu, mi táta směl říct pravdu o mé i její pravé identitě.

Druhá žena byla první manželkou mého táty, jmenovala se Dorothy. Myslel jsem si, že je to moje máma. Nikdy mi neřekla, že to tak není. Ale když táta odjížděl na dlouhou dobu (byl u námořnictva Spojených států a občas byl pryč až na 6 měsíců), dávala mi dost jasně najevo, že ke mně žádnou lásku necítí. Táta se s ní nakonec rozvedl kvůli tomu, jak se k němu a ke mně chovala. Kvůli ní jsem se stal velmi nejistým a vzteklým dítětem. Každé ženě, se kterou můj otec během několika dalších let “chodil”, jsem projevoval nepřátelství. Potom potkal Jean a navzdory všem mým výhradám si ji vzal.