 Dojel jsem k benzínové pumpě. Nezapnuli ji, dokud jsem nevešel dovnitř a nenechal jim tam svoji kreditku. Fuj! Ztracený čas a ten pocit, že je člověk jen další bezejmenou osobou v jejich jinak ničím se nevyznačujícím a neosobním pracovním dni.
Jsem si jistý, že si myslíte: "Ty s tím naděláš, Phile, to se mi stává někde pořád. Možná to je otrava, ale je to pochopitelné, když je tolik řidičů, kteří ujedou bez zaplacení. Nenech se tím znechutit, to se stává. A navíc, není to trochu egoistické, myslet si, že tě budou znát?"
Jo, až na to, že ...
- tam jezdím už léta!
- Znám všechny prodavače.
- Je to jen pár bloků od našeho domu.
- Jezdím tam natankovat třikrát týdně.
- Je to "moje" benzínka.
Byl jsem naštvaný? Jasně! A tomu za pultem jsem taky dal svoje zklamání najevo. Poznal mě, akorát nedával pozor, když jsem přijel. Pochopil jsem to, ale stejně jsem byl zklamaný. A taky jsem se cítil bezvýznamný.
A v tu chvíli Duch Svatý zaklepal na dveře mého srdce s usvědčujícím pohledem na věc.
Kolik lidí už léta chodí do našich církevních budov, zpívá naše písně, chodí na naše vyučování, sedí s námi u večeře Páně, třese si s námi rukou a přitom ani neznáme jejich jméno? A tak odcházejí a cítí se bezvýznamní!
Kolik lidí odchází ze shromáždění církve nebo Biblické hodiny a přitom je nikdy nikdo nepozdraví křestním jménem. A tak odcházejí a cítí se bezvýznamní!
Kolik jich ani nebereme jako součást naší církevní "rodiny" když se na chodbě nebo po shromáždění vítáme a smějeme? A tak odcházejí a a cítí se bezvýznamní!
Součástí zážitků z církve je vidět se s lidmi, které známe a které máme rádi. Jsme nadšení, že je vidíme, protože jsme se s nimi neviděli několik dní. Chceme si popovídat, dohonit, co jsme zameškali a užít si společnosti jedni druhých. A jsme tak zaneprázdnění těmi, co známe, že přehlédneme ty, co neznáme. Nic člověka tak nezraňuje jako jít na místo, kde se všichni chovají přátelsky k sobě navzájem, jen ne k vám. A tak odcházíte a cítíte se "bezvýznamný"!
Duch Svatý nám připomíná, že druhou stránkou naší zkušenosti je věnovat se i jiným lidem. Jsme tam, abychom jedni druhé povzbuzovali a vzájemně se podněcovali k lásce a dobrým skutkům (Židům 10:19-25). Jsme tam, abychom přivítali druhé tak, jako Kristus přivítal nás (Římanům 15:7). Jsme tam, abychom pomáhali druhým růst (1. Korintským 14 o tom mluví sedmkrát!) a abychom se radovali s radujícími a plakali s plačícími (Římanům 12:15). Jsme tam, abychom utěšovali, povzbuzovali a vzájemně si radili (1. Tesalonickým 4:18, 5:11). Jsme tam, abychom zajistili, aby každý, kdo přijde, věděl, že je "vzácný v Jeho očích."
Až si příště půjdeš užívat společnosti svých přátel, co kdybys zašel i za někým, koho neznáš? Představ se a pak si slib, že až je znovu uvidíš, bude tam aspoň jeden člověk, který jim řekne jménem! Pojďme zajistit, aby nikdo neodcházel s pocitem, že je "bezvýznamný".
Copyright: Phil Ware, Heartlight.org
Použito s laskavým svolením Heartlight
Původní článek v angličtině
Překlad: Jana Forsyth
 Přidat jako oblíbený (154) | Shlédnutí: 681
|
- Komentujte prosím relevantě k obsahu článku.
- Komentáře budou zveřejněny po schválení administrátorem.
Neslušné nebo nesmyslné komentáře nebudou zveřejněny.
Komentáře sestávající pouze z nesmyslné řady smajlíků také nebudou zveřejněny. - Vyplnění položek označených hvězdičkou je povinné.
|
Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.6
AkoComment © Copyright 2004 by Arthur Konze - www.mamboportal.com
All right reserved |
Napište první komentář