|
Pořád něco odkládám. Řídím se heslem: "Proč to odkládat na zítřek, když to můžu odložit na příští týden." Pořád něco odkládám. Ne, že bych si to tak přál, prostě to dělám. Dělám to už dost dlouho na to, abych v tom vynikal. Pořád něco odkládám a tak i když je spousta věcí, které je potřeba udělat, vždycky si najdu něco dalšího, co je taky třeba udělat abych nemusel dělat to, do čeho se mi nechce.
Proč vám to říkám? Protože taky nejspíš občas něco odložíte. Možná se jen chcete vyhnout konfrontaci. A nebo se možná chcete držet svého obvyklého denního pořádku a odkládáte úkol, který by mohl změnit a narušit váš předvídatelný svět. Nebo se bojíte toho, co se stane, když uděláte změnu a ztratíte kontrolu nad světem tak, jak ho znáte. Nebo se možná jen bráníte zjistit nějakou zdravotní okolost, která by mohla být nepříjemná nebo by změnila váš život. Je spousta důvodů, proč občas sklouzneme do odkládání. Koneckonců, všichni jsme k tomuto prokletí odkládání náchylní.
 Některé věci jsou ale příliš důležité na to, abychom je nechali pomalu pohltit odkládáním. Nedávno jsem se vracel domů. Právě jsem odvezl svého syna, jeho snoubenku a své rodiče zpět domů do jiného města. Na cestě k nám zažili ošklivou dopravní nehodu. V náhlém přívalu deště řidič v opačném směru ztratil vládu nad svým vozem, přejel do opačného pruhu a ve vysoké rychlosti do nich čelně narazil. Díky Bohu byly životy všech ušetřeny a nikdo nebyl vážně zraněn.
Když jsem se na zpáteční cestě domů chystal jet stejnou cestou, na které se jim přihodila ta nehoda, byl jsem si jasně vědom nebezpečí cestování. Právě jsem s nimi zažil den rengtenování a CT a dozvěděl jsem se, jaké trvalé následky by mohla jejich zranění mít. Byl jsem hluboce vděčný za to, že nebyli zraněni vážněji. A zároveň jsem byl otřesen tím, jak blízko, jedna nehoda, jen mrknutí oka, jsem byl ke ztrátě dvou generací své rodiny.
Když jsem vyjížděl z města, narazil jsem na přeháňku a zapnul stírače. Z předního skla se stala směsice mazlavých pruhovaných fleků. Jedna stěrka se vysmekla ze stěrače a začala se vláčet po skle. Stejně tak náhle, jak začalo pršet, pršet přestalo. Skrze okno bylo vidět natolik, abych mohl jet, ale jakmile jsem mohl z dálnice bezpečně odbočit, udělal jsem to. Spravil jsem stěrač, vyzkoušel jsem ho a vydal se zas na cestu.
Snad to byla zkušenost nedávné nehody mé rodiny v dešti nebo vědomí toho, že budu muset projet mnoha dalšími dešťovými dny, nebo možná jen praktické vědomí toho, že se mi nechtělo ven do deště spravovat stěrače. Hlavní bylo, že tentokrát jsem ani nepomyslel na to, že bych opravu stěrače odložil. Udělal jsem to hned, jak to bylo možné. Proč? Protože jsem věděl, že se chystá déšť a já nejsem připraven. Věděl jsem, že je nebezpečné, když vás déšť zastihne nepřipravené. I když se mi nechtělo zastavit a zdržet se, věděl jsem, že je hloupé vystavovat se celou cestu riziku, jen proto, že se mi nechce věnovat pět nebo deset minut na to, co je třeba udělat, abych byl připravený.
Každý den se probouzíme ze spánku a jdeme čelit výzvám nového dne. I s tím nejlepším plánováním nemůžeme vědět o všem, co se nám toho dne postaví do cesty. To, co víme je, že naše odevzdanost Kristu bude po většinu dnů zkoušena a naše věrnost Jemu jako Pánu bude vystavena pokušení. Jinými slovy víme, že se dříve nebo později spustí déšť.
A na druhou stranu jsme tak požehnaní! Byla nám dána milost modlitby, požehnání Božího slova a láska našeho Otce, který touží po tom, abychom k němu přišli blíž a byli v jeho přítomnosti. Pět nebo deset minut v Jeho přítomnosti jako první věc každého dne, vyrovnat své srdce v Jeho milosti a poddat svou vůli jeho cestě pro nás, nám může mocně pomoc připravit se na to, co leží před námi.
Víte, otázkou není, jestli budeme čelit dešti, ale jestli si uděláme nebo neuděláme čas na spravení stěračů ještě před tím, než přijde déšť.
Jsou prostě věci, které jsou příliš důležité na to, než aby v nich zavládlo odkládání. Jedna z těch klíčových věcí je náš čas s Otcem. Tak co kdybychom si udělali závazek, že na začátku dne vždy strávíme chvilku s Pánem, abychom se připravili na déšť a poznávali Otce!
Copyright: Phil Ware, Heartlight.org
Použito s laskavým svolením Heartlight
Původní článek v angličtině
Překlad: Jana Forsyth
 Přidat jako oblíbený (147) | Shlédnutí: 751
|
- Komentujte prosím relevantě k obsahu článku.
- Komentáře budou zveřejněny po schválení administrátorem.
Neslušné nebo nesmyslné komentáře nebudou zveřejněny.
Komentáře sestávající pouze z nesmyslné řady smajlíků také nebudou zveřejněny. - Vyplnění položek označených hvězdičkou je povinné.
|
Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.6
AkoComment © Copyright 2004 by Arthur Konze - www.mamboportal.com
All right reserved |
Napište první komentář