www.PRAMENY.net občerstvení pro duši

Hry - kategorie

Zdravím z nových Pramenů, na stránkách ještě pracujeme takže vše ještě není úplně dokončené. Bohužel nebylo možné přenést hodnocení a komentáře ze staré verze, začínáme tedy nanovo.

Právě přítomno: 39 hostů a žádný člen

pátek, 22 červen 2007 14:30

Sbohem svým zklamaným očím Doporučený

Napsal(a) 
Hodnotit
(0 hlasů)
Sbohem svým zklamaným očímPřed třiceti lety si se mnou táta sedl a začal se mi omlouvat. Měl jsem tenkrát těsně před maturitou. Bojoval se skutečností toho, že sám sebe zklamal v roli otce. Dokázal si připomínat selhání, na která jsem si vůbec nepamatoval, ale chtěl pročistit vzduch a vyjasnit si věci, které mu ležely na srdci. Chtěl, abych věděl, že mě miluje, ale že se v sobě zklamal, v tom, jak mě vedl k dospělosti, jak byl mým příkladem, jak mě připravil pro samostatný život. Měl zklamané oči.
Sbohem svým zklamaným očímPřed třiceti lety si se mnou táta sedl a začal se mi omlouvat. Měl jsem tenkrát těsně před maturitou. Bojoval se skutečností toho, že sám sebe zklamal v roli otce. Dokázal si připomínat selhání, na která jsem si vůbec nepamatoval, ale chtěl pročistit vzduch a vyjasnit si věci, které mu ležely na srdci. Chtěl, abych věděl, že mě miluje, ale že se v sobě zklamal, v tom, jak mě vedl k dospělosti, jak byl mým příkladem, jak mě připravil pro samostatný život. Měl zklamané oči.

Dvě věci způsobily, že se tato chvíle stala nezapomenutelnou. Zaprvé jsem ze všech lidí, které znám, měl toho nejlepšího tátu. Jo, věděl jsem, že není dokonalý a že některé věci občas nezvládl. Jasně, víc než párkrát mě naštval a občas se ke mně choval tvrději, něž jsem si v tu chvíli myslel, že si zasloužím. Ale obecně vzato to byl skvělý táta. Mnohem lepší táta, než jakého měl kdokoli z mých přátel! A zadruhé, věděl jsem, že nikomu mých přátel by se jejich táta nikdy neomluvil, i když by si mnozí sem tam nějakou tu omluvu zasloužili. A můj táta tady se mnou sedí, říká mi, jak mě má rád, jak je na mě pyšný a jak je mu líto, že mi nebyl lepším tátou!

Když jsem se jednou večer podíval do zrcadla, znova jsem uviděl ty zklamané oči a pochopil jsem. Tentokrát to byly mé oči. Uvědomil jsem si, kolik z toho, co jsem chtěl aby mé děti znaly, jsem je nenaučil. Jsem usvědčený z věcí, které jsem mohl udělat a z věcí, které jsem mohl udělat líp. Jsem si hluboce vědom některých rozporuplností ve svém vlastním životě a toho, jak jsem občas zklamal, když jsem měl žít podle hodnot, které vyznávám. Jsou věci, které bych si přál udělat líp. A přál bych si, abych některé věci býval nikdy neudělal. A ze všeho nejvíc - je toho mnohem víc, co jsem měl udělat, říct a své děti naučit před tím, než vylétnou z hnízda. Ale mě zbyly jen zklamané oči, které na mě zíraly ze zrcadla.

Nevěřím tomu, že jsem byl špatným otcem. Jenže to otcovství se stane tak rychle, že než nám dojde, jak důležité to je, už je po všem. Jednoho dne je chováš v náručí a dáváš do postýlky, druhého dne už dělají první krok, o pár dní později jdou poprvé do školy a než se stačíš vzpamatovat, přebírají maturitní vysvědčení a jejich dětství je pryč.

Jsem rád, že jsem tohle už jednou zažil. Vím, že mé děti vědí, že je mám rád a že jsem na ně pyšný. Ví, že si myslím, že jsou oba lepší, než jsem byl v jejich věku já. Jsem přesvědčený, že jejich víra je opravdová a že ji vzali za svou. A ze všeho nejdůležitější je, že když se jim podívám do očí, tak plných lásky, naděje a nadšení, jsem vděčný, že se nemusím dívat do budoucnosti se zklamanýma očima. Místo toho, protože máme stejnou víru a stejného Otce, mé zklamané oči nahradily oči plné naděje, lásky, radosti a očekávání toho dobrého. A navzdory mým chybám, rozporuplnostem a nedostatkům začali svou cestu s vírou a nadějí, protože znají dokonalejšího Otce, který je bude na jejich cestě doprovázet.

Takže zatímco z oka setřu jednu, dvě slzy, až připravíme svou nejmladší na maturitní den, nebudu mít zklamané oči. Ne, Bůh je větší, než mé chyby a selhání. Dal mi větší dar, naž jaký bych si zasloužil. Skrze mé slzy radosti a pýchy, uvidíte, jak se na svou dceru dívám očima plnýma lásky, radosti, obdivu, nadšení, očekávání a potěšení. Neřeknu sbohem jí, ale svým zklamaný očím. Skrze ní mi Bůh dal víc, než jsem investoval a víc, než si zasloužím. Už se těším, až uvidím, co s ní bude dělat zítra!

Drahý abba Otče, pomoz, prosím, mým dětem, aby znaly mou lásku, aby přemohly mé neúspěchy a našly radost ve dnech, které jsou před nimi. Díky za to privilegium, že jim můžu být tátou. Chraň je, prosím, na jejich cestě a ve svůj pravý čas nás zase přiveď všechy k sobě ke svému trůnu k oslavám a velké radosti. Ve jménu Ježíše. Amen.

Copyright: Phil Ware, Heartlight.org
Použito s laskavým svolením Heartlight
Původní článek v angličtině
Překlad: Jana Forsyth

Shlédnuto 5893 krát Naposledy změněno pátek, 04 říjen 2013 11:15
Dále v této kategorii: « Příliš blízko Na okraji »

Zanechat komentář

Vkládejte prosím jen smysluplné komentáře. Komentář bude zveřejněn po schválení administrátorem. Urážlivé či jinak eticky nevhodné komentáře nebudou zveřejněny.