Zdá se, že Plattner cestoval se skupinou cestovatelů napříč Afrikou, když se ocitli na Karibském letišti, čekajíc na let do Hwange ….
“Náš let měl zpoždění, takže jsme se usadili a čekali. A čekali. O tři hodiny později nám bylo konečně řečeno, že je letadlo připraveno k odletu. Air Zimbabwe zakoupilo mnoho svých letadel z “druhé ruky” od ostatních aerolinek a to, kterým jsme měli letět, nebylo žádnou vyjímkou. Špinavé a staré letadlo střední velikosti bylo očividně jedním z těch, které nikdo jiný nechtěl.
Chlápek stopuje u silnice za velmi tmavé noci, právě uprostřed bouře. Nikde žádné auto. Lije tak prudce, že vidí stěží pár metrů před sebe. Najednou zahlédne auto, jak míří k němu a zastavuje. Bez rozmyšlení do něj naskočí a zavře dveře – a vtom si uvědomí, že za volantem nikdo nesedí! Auto se dává pomalu do pohybu.
Podívá se na cestu a vidí, že se blíží zatáčka. Zkamenělý se začne modlit o život. Ještě se nevzpamatoval z prvního šoku, když tu najednou, těsně před zatáčkou, se oknem protáhne ruka a zatočí volantem.
Následující dopisy pocházejí ze skutečné korespondence mezi Londýnským hotelem a jedním z hostů. Hotel nakonec dopisy zaslal anglickému listu Sunday Times!
Vážená paní pokojská,
Prosím, nenechávejte už žádná malá mýdla v mé koupelně, neboť mám s sebou své vlastní velké mýdlo značky Dial. Odneste, prosím, šest nerozbalených malých mýdel z pod lékárničky a další tři mýdla ze sprchového koutu.
Děkuji,
“To snad ne!” zalapal po dechu, když před sebou uviděl tu katastrofu. Za celých 40 let svého života nic takového neviděl. Jak by v tomhle někdo mohl přežít, nechápal.
Mohl jen doufat, že někde uprostřed té zdrcující zkázy najde svého šestnáctiletého syna. Jen malá naděje, že Dannyho najde, mu bránila otočit se a uprchnout ze scény. Zhluboka se nadechl a postoupil kupředu.
Tu v noci měl jsem krásný sen
Já pár stop v písku viděl jsem
Ty stopy, kudy Pán můj šel
Však stopy své jsem nenašel
V tom zvláštní otisk nalézám
” Co jen to je?” se Pána ptám
Kulaté stopy, velké jsou,
Pane, ty od nohou být nemohou
