Ředitel jednoho velkého podniku potřeboval kontaktovat jednoho ze svých zaměstnanců ohledně naléhavého problému s jedním z hlavních počítačů.
Vytočil zaměstnancovo číslo domů a pozdravil ho šeptající, dětský hlas: “Haló?”
Trochu rozladěný, že musí mluvit s dítětem, se ředitel ptá: “máš doma tátu?”
“Jo”,, zašeptá hlásek.
“Můžu s ním mluvit?” ptá se muž.
K jeho velkému překvapení hlásek zašeptá: “Ne.”
Šéf si chce promluvit s někým dospělým a tak se ptá dá: “Máš doma mámu?”
“Ano” ozve se odpověď.
“Můžu s ní mluvit?”
“Hlásek opět zašeptá: “Ne”.
S vědomím toho, že by tak malé dítě nikdo nenechal doma samotné, se ředitel rozhodne prostě nechat vzkaz u toho, kdo na dítě dohlíží.
“Je tam kromě tebe ještě někdo?” ptá se ředitel dítěte.
“Ano,” zašeptá dítě. “Policajt:”
Přemýšleje nad tím, co dělá policista u jeho zaměstnance doma, ptá se šéf: “Můžu mluvit s tím policistou?”
“Ne, má moc práce.” zašeptá dítě.
“A co dělá?” ptá se šéf.
“Mluví s tátou a mámou o hasiči.” zazní odpověď.
S rostoucí starostí a obavami, když ve sluchátku slyší něco, co připomíná zvuk helikoptéry, se ředitel ptá: “Co je to za zvuk?”
“Halókoptéra”, odpovídá šeptající hlásek.
“Co se to tam děje?” ptá se šéf, nyní už polekaný.
Tichým, užaslým hláskem dítě odpovídá: “Záchranáři právě přiletěli v halókoptéře.”
Vyděšený, frustrovaný a s obavami se šéf ptá: “A proč tam jsou?”
Stále šeptající, mladý hlásek odpovídá s tlumeným chichotem: “Hledají mě.”
Komentáře budou zveřejněny po schválení administrátorem. Neslušné nebo nesmyslné komentáře nebudou zveřejněny. Komentáře sestávající pouze z nesmyslné řady smajlíků také nebudou zveřejněny.
Vyplnění položek označených hvězdičkou je povinné.
Komentáře (1)