Ředitel jednoho velkého podniku potřeboval kontaktovat jednoho ze svých zaměstnanců ohledně naléhavého problému s jedním z hlavních počítačů.
Vytočil zaměstnancovo číslo domů a pozdravil ho šeptající, dětský hlas: “Haló?”
Trochu rozladěný, že musí mluvit s dítětem, se ředitel ptá: “máš doma tátu?”
Máma ukazuje svému synovi, jak si zapnout zip u kabátu. “Tajemství je v tom,” říká, “že ta levá část dole musí zapadnout do té pravé předtím, než vyjedeš zipem nahoru.”
Náš skautský vedoucí nám řekl, abychom napsali rodičům pro případ, že jste viděli v televizi tu povodeň a dělali si starosti. Jsme v pořádku. Uplaval jen jeden ze čtyř stanů a dva spacáky. Naštěstí se nikdo z nás neutopil, protože jsme v tý době byli v horách a hledali jsme Chada.
Jo, zavolej prosím tě Chadově mámě a řekni jí, že je v pořádku. Nemůže psát kvůli sádře. Svezl jsem se na záchranářském džípu. Bylo to skvělý. Nikdy bysme Chada v tý tmě nenašli, kdyby nebylo tolik blesků.
