Muž jede po silnici a poblíž jednoho kláštera se mu auto porouchá. Jde do kláštera, zaklepe na dveře a říká: “Rozbilo se mi auto. Myslíte, že bych tu mohl přespat?” Mniši ho vlídně přijmou, dají mu večeři, dokonce mu spraví auto. Ve chvíli, když se muž snaží usnout, zaslechne podivné zvuky. Druhý den ráno se ptá mnichů, co to bylo za zvuk, ale oni řeknou: “Nemůžeme ti to říct, nejsi mnich.” Muž je zklamaný, ale přesto jim poděkuje a jede dál svou cestou.
O několi let později stejnému muži auto vypoví službu poblíž stejného kláštera. Mniši ho přijmou, dají mu večeři, dokonce mu spraví i auto. V noci slyší stejné podivné zvuky, které slyšel před lety. Druhý den ráno se ptá co to bylo, ale mniši odpoví “nemůžeme ti to říct, nejsi mnich.”
Jeden židovský otec si dělal starosti o svého syna, kterému už zbýval jen jediný rok, aby dosáhl dospělosti, ale měl vážné nedostatky ohledně židovské víry. Aby to otec napravil, poslal svého syna do Izraele, aby se tam blíže seznámil se dědictvím svých otců.
O rok později se mladík vrátil domů. “Otče, díky, že jsi mě poslal do země našich otců,” řekl syn. “Bylo to nádherné a poučné, ale musím se přiznat, že jsem v Izraeli konvertoval ke křesťanství.”
Čtyři kazatelé měli mezi sebou řadu teologických sporů a tři z nich byli vždycky proti tomu čtvrtému. Jednoho dne se kazatel, který byl vždy z kola venku, rozhodl odvolat k vyšší autoritě.
“Ach Bože!” volal. “Já v srdci vím, že mám pravdu a oni se mýlí! Dej mi, prosím, znamení, aby také oni poznali, že rozumím tvým zákonům.”
Malý chlapec se bojí tmy. Jednoho dne mu máma řekne, aby šel ven na dvorek a přinesl jí smeták.
Chlapeček se k mámě otočí a řekne: “Mami, já tam nechci, je tam tma:”
Máma se na svého syna konejšivě usměje. “Nemusíš se bát tmy,” vysvětluje mu. “Ježíš je tam. Dá na tebe pozor a bude tě chránit:”
