Jednou v neděli, během modlitby, se ozvalo hlasité hvízdnutí z jedné ze zadních řad. Garyho matka byla zděšena. Štípla ho aby zmlknul a po shromáždní se ptá: “Gary, proč jsi něco takového udělal?” Gary rozvážně odpoví: “Prosil jsem Boha, aby mně naučil hvízdat… a on to zrovna v tu chvíli udělal.”
Modlitba malého chlapce: “Drahý Bože, dávej, prosím tě, pozor na mého tátu a mámu a mou sestru a mého bratra a mého pejska a taky na mně. A prosím tě, dávej pozor taky na sebe, protože kdyby se ti něco stalo, nevím, co bysme si počali.”
Muž jede po silnici a poblíž jednoho kláštera se mu auto porouchá. Jde do kláštera, zaklepe na dveře a říká: “Rozbilo se mi auto. Myslíte, že bych tu mohl přespat?” Mniši ho vlídně přijmou, dají mu večeři, dokonce mu spraví auto. Ve chvíli, když se muž snaží usnout, zaslechne podivné zvuky. Druhý den ráno se ptá mnichů, co to bylo za zvuk, ale oni řeknou: “Nemůžeme ti to říct, nejsi mnich.” Muž je zklamaný, ale přesto jim poděkuje a jede dál svou cestou.
O několi let později stejnému muži auto vypoví službu poblíž stejného kláštera. Mniši ho přijmou, dají mu večeři, dokonce mu spraví i auto. V noci slyší stejné podivné zvuky, které slyšel před lety. Druhý den ráno se ptá co to bylo, ale mniši odpoví “nemůžeme ti to říct, nejsi mnich.”
Zdá se, že Plattner cestoval se skupinou cestovatelů napříč Afrikou, když se ocitli na Karibském letišti, čekajíc na let do Hwange ….
“Náš let měl zpoždění, takže jsme se usadili a čekali. A čekali. O tři hodiny později nám bylo konečně řečeno, že je letadlo připraveno k odletu. Air Zimbabwe zakoupilo mnoho svých letadel z “druhé ruky” od ostatních aerolinek a to, kterým jsme měli letět, nebylo žádnou vyjímkou. Špinavé a staré letadlo střední velikosti bylo očividně jedním z těch, které nikdo jiný nechtěl.
Řekněme, že muži jménem Roger se líbí žena jménem Elaine
Pozve ji do kina; ona pozvání přijme; velmi dobře se spolu baví. O pár dní později ji pozve na večeři a znovu spolu prožívají hezké chvíle. Dál se pravidelně vídají a po chvíli ani jeden z nich netráví čas s nikým jiným, než s tím druhým.
A pak jednoho dne jedou autem domů a Elaine najednou něco napadne. Aniž by o tom opravdu přemýšlela, řekne nahlas: “Víš o tom, že dnes večer je to přesně šest měsíců, co spolu chodíme?”
