Zatímco naší zemí procházela pozdní jarní bouřková fronta, šli jsme do nejvnitřnější a nejpevnější části našeho domu. Světla zhasla. Skučel vítr. Do střechy začaly bušit kroupy. Přívaly deště nám s rámusem dopadaly na okna, zatímco poryvy větru rachotily okenicemi a cloumaly stromy. Po pár hodinách temnoty a zvuku vzdálených sirén znovu začal jít proud a my jsme se uložili k spánku. "Jenom další bouřka," řekli jsme si. OMYL!
Když ranní světlo odhalilo následky včerejší noční bouře, byli jsme v šoku. Všude byly spadané větve. Na předním dvorku na silnici ležel zřícený komín. Mnohým domům v sousedství chyběly střešní tašky. Ploty byly rozmetané po všech okolních zahradách. Po celé zemi byly vyvrácené stromy, poškozené domy, elektrické kabely, polámané a zohýbané reklamní billboardy. Nemluvíme tu o pár odvátých drobných, čerstvě zasazených stromečcích a sem tam nějaké té spadlé střešní tašce. Ne. Šlo tu o obrovskou, rozsáhlou škodu.
Dojel jsem k benzínové pumpě. Nezapnuli ji, dokud jsem nevešel dovnitř a nenechal jim tam svoji kreditku. Fuj! Ztracený čas a ten pocit, že je člověk jen další bezejmenou osobou v jejich jinak ničím se nevyznačujícím a neosobním pracovním dni.
Jsem si jistý, že si myslíte: "Ty s tím naděláš, Phile, to se mi stává někde pořád. Možná to je otrava, ale je to pochopitelné, když je tolik řidičů, kteří ujedou bez zaplacení. Nenech se tím znechutit, to se stává. A navíc, není to trochu egoistické, myslet si, že tě budou znát?"
Slyšte! Vyhlašuji, co je směrodatné... (Přísloví 8:6)
Moje rodina mi k Vánocům dala sluchátka, která nepropouštějí šum. Fungují až neuvěřitelně. Když si je nasadím, nepropouštějí téměř žádný bílý šumu a okolní hluk. Fungují, ať už poslouchám hudbu nebo ne!
Sluchátka jsou obzvlášť užitečná při cestování letadlem. Cestující musí při konverzaci přehlušovat skučení, drnčení a filtrovat šum kolem sebe. Když si nasadím sluchátka, většina okolního šumu zmizí a já můžu velmi jasně slyšet konverzaci probíhající kolem. Hlasy jsou silné a zřetelné. Můžu slyšet a rozumět každému slovu z rozhovoru probíhajícího čtyři, pět řad ode mě. Neuvěřitelné!
Bylo to jako obvykle. Donna vstala o něco dřív, než já a začala se připravovat do školy. Popadnul jsem svůj laptop a začal kontrolovat email. Asi o 15 minut později jsme spolu luštili křížovku. Rozloučili jsme se a ona zamířila do práce. Abych se vyhnul dopravní špičce, obvykle si přečtu noviny, udělám si seznam toho, co je třeba udělat a potom pracuji asi tak hodinku doma, než zamířím do práce.
V ranních novinách byly takové ty "normální věci" které člověk čeká, až na jeden obrázek, o který jsem zavadil pohledem. Vysokoškolská studentka byla zabita přihavárii nedaleko našeho domu. Nezmínili jméno té mladé dámy. Bylo mi líto, že někdo tak mladý tak tragicky přišel o život. Na auto na fotografii byl děsivý pohled. Fotografii jsem zasunul někam hluboko do mysli - stejně jako tolik dalších obrázků tragédií, se kterými se denně setkávám v televizi, časopisech, novinách a na webu. Obraz to byl hrozný, ale mohl jsem si od něj udržet nezaujatou vzdálenost a jít dál svou cestou.
Jeden z našich korektorů mi nedávno poslal vzkaz, že podle pravidel už vydavatelé nevyžadují, ve skutečnosti vlastně nepreferují, dvojitou mezeru po tečce na konci věty.
Hmm! Znělo to docela dobře, alespoň ze začátku. Když se zabýváte bity a byty a velikostí souborů, ušetřit sem tam trochu místa na každé stránce nakonec znamená ušetřit obrovské množství prostoru, mají-li vaše webovky přes 15 000 stránek. Takže jeho informace zněla dobře, dokud jsem se nesnažil jí realizovat. Dvojitou mezeru na konci věty jsem používal přes 30 let. Ještě pořád se pokouším realizovat tuto čas i místo šetřící změnu.
Jak v moderní kultuře lidi přitahují andělé, je dobře zdokumentováno. Andělé jsou v módě. Rozhlédněte se kolem a všimnete si populárních televizních seriálů, knih, televizních pořadů a bezpočet domácích dekorací nebo šperků, které se všechny točí kolem andělů. Ale když mluvím o andělu v nás, nemyslím tím nějaké metafyzické nebo tajemném spojení s neviditelným andělem, který žije v nás. Nemám tím na mysli ani karikaturu dobrého anděla na jednom rameni, který se nás snaží přesvědčit, abychom dělali to, co je správné, zatímco se nás ten špatný anděl na druhém rameni snaží přesvědčit, abychom dělali špatné věci.
Články 
Zatímco naší zemí procházela pozdní jarní bouřková fronta, šli jsme do nejvnitřnější a nejpevnější části našeho domu. Světla zhasla. Skučel vítr. Do střechy začaly bušit kroupy. Přívaly deště nám s rámusem dopadaly na okna, zatímco poryvy větru rachotily okenicemi a cloumaly stromy. Po pár hodinách temnoty a zvuku vzdálených sirén znovu začal jít proud a my jsme se uložili k spánku. "Jenom další bouřka," řekli jsme si. OMYL! 
Dojel jsem k benzínové pumpě. Nezapnuli ji, dokud jsem nevešel dovnitř a nenechal jim tam svoji kreditku. Fuj! Ztracený čas a ten pocit, že je člověk jen další bezejmenou osobou v jejich jinak ničím se nevyznačujícím a neosobním pracovním dni. 
Slyšte! Vyhlašuji, co je směrodatné... (Přísloví 8:6) 
Bylo to jako obvykle. Donna vstala o něco dřív, než já a začala se připravovat do školy. Popadnul jsem svůj laptop a začal kontrolovat email. Asi o 15 minut později jsme spolu luštili křížovku. Rozloučili jsme se a ona zamířila do práce. Abych se vyhnul dopravní špičce, obvykle si přečtu noviny, udělám si seznam toho, co je třeba udělat a potom pracuji asi tak hodinku doma, než zamířím do práce. 
Jeden z našich korektorů mi nedávno poslal vzkaz, že podle pravidel už vydavatelé nevyžadují, ve skutečnosti vlastně nepreferují, dvojitou mezeru po tečce na konci věty. 
Jak v moderní kultuře lidi přitahují andělé, je dobře zdokumentováno. Andělé jsou v módě. Rozhlédněte se kolem a všimnete si populárních televizních seriálů, knih, televizních pořadů a bezpočet domácích dekorací nebo šperků, které se všechny točí kolem andělů. Ale když mluvím o andělu v nás, nemyslím tím nějaké metafyzické nebo tajemném spojení s neviditelným andělem, který žije v nás. Nemám tím na mysli ani karikaturu dobrého anděla na jednom rameni, který se nás snaží přesvědčit, abychom dělali to, co je správné, zatímco se nás ten špatný anděl na druhém rameni snaží přesvědčit, abychom dělali špatné věci.