Řada řidičů mi dá za pravdu, že za volantem můžeme prožít mnoho dobrodružství a perných chvilek.
Při loňské Bambiriádě jsem projížděl po silnici kolem této dětské akce v chrudimském parku „Na střelnici“ – když jsem si všiml, že proti mně jede malý fiátek. Měl doslova namířeno na mě. Jeho řidič byl překvapený, co se v parku děje, a zaujatě se díval tím směrem. Horší bylo, že se tam díval i potom, kdy přehlídka dětských aktivit byla za ním, ale auto jelo pořád dopředu, zatímco on byl otočený dozadu.
Abych couval – to bylo pozdě. Nezbylo mi než sešlápnout brzdy a začít zběsile troubit. V poslední chvíli se otočil, strhl řízení, jen zrcátky jsme o sebe škrtli. Pak šlápl na plyn a zbaběle ujel.
Zůstal mi ten hrozný pocit bezmoci a staženého žaludku, ale i poučení do života. Často se vrtáme a zbytečně přehrabujeme v minulosti, ohlížíme jako ten řidič – a přitom auto našeho života jede stále dopředu. Pak můžeme ublížit nejen sobě, ale i někomu jinému.
Koukejte proto dnes dopředu, nebo můžete nabourat!
Komentáře budou zveřejněny po schválení administrátorem. Neslušné nebo nesmyslné komentáře nebudou zveřejněny. Komentáře sestávající pouze z nesmyslné řady smajlíků také nebudou zveřejněny.
Vyplnění položek označených hvězdičkou je povinné.
Články 
Komentáře (1)