Hra na stíny
Pro nejmenšíl - poznáte, který stín k čemu patří?
Ovládání: Myší kliknete nejdříve na předmět a pak na stín, který k němu patří (jen kliknete, nepřetahujete). Můžete buď trénovat (practice) nebo rovnou hrát (play).
Zač&aacut...
Orbit Čeká vás vesmírný úkol - podaří se vám vystřelit kuličku tak, aby obíhala mezi planetami, než vyprší časový limit? Planety na kuličku působí gravitační silou, takže ji vychylují z dráhy. Hra má více úrovní.
Ovl&aacut...
Jakub 1:2-4 Považujte to jen za radost, bratři moji, když upadáte do různých zkoušek, víte přece, že zkoušení vaší víry působí vytrvalost. Nechte však vytrvalost plně působit, abyste byli dokonalí a úplní a neměli žádný nedostatek.
Máte rádi zimu? Za ta léta jsem se zjistil, že jsou zimní lidé a letní lidé. Někdo má raději zimu, někdo horko. Já jsem asi jedním z těch letních lidí. Studené počasí nemám rád. Takže když přejde první mráz, mám příležitost o tom trošku přemýšlet. Překvapilo mne, že existují zajímavé podobnosti v tom, jak se vypořádat s dlouhým, těžkým, chladným obdobím a jak se vypořádat s obdobím zkoušek, pokušení a nepříjemností.
Tam, kde bydlím, už začíná zima. Ráno je tráva pokrytá jinovatkou. Listy opadávají a poletují po hnědnoucí trávě. S každou frontální změnou fouká severní vítr. Tažní ptáci zdobí nebe jako vlající stuhy.
Moc rád se dívám na husy, když táhnou k jihu. Jejich formace ve tvaru písmene "V", rytmické pohyby, střídání vedoucí husy a soulad hejna při změně směru mi berou dech. Takže když mi jedno hejno nedávno přeletělo nad hlavou, zastavil jsem se a sledoval jak si to míří ke svým jižním mokřinám. A potom mé oko zachytilo něco neobvyklého. Dlouho poté, co mi hejno, které jsem sledoval, zmizelo z očí, jedna husa letěla co jí síly stačily aby dohonila ostatní ptáky. Letěla stejnou cestou. Mnohem rychleji mávala křídly, ale přitom jsem si nebyl jistý, jestli vůbec letí rychleji než letělo hejno. Byla to husa, která zůstala pozadu. Nevím, jestli kdy své hejno dohonila.
Nevím, jak vás, ale mě napadají ty "nejlepší myšlenky" chvíli před tím, než usnu. A přitom jsem se v té zemi mezi bděním a spánkem vždy tradičně rozhodoval, že nevstanu a nezapíšu si to. "Ráno si na to vzpomenu!" vesele si říkám, když si dávám svolení upadnout do hlubokého spánku. Problém je, že když se ráno probudím, nikdy si na tyhle "hvězdné" pohledy na život, "neuvěřitelné" nápady na kázání, nebo "fantastické" články na web Heartlight, nemůžu vzpomenout. Něco ve světle svítání mi způsobuje trvalou a hlubokou ztrátu paměti! Moje odkládání a touha po spánku tak porazí dobré úmysly v mém srdci a dobré nápady v mé hlavě.