Hra na stíny
Pro nejmenšíl - poznáte, který stín k čemu patří?
Ovládání: Myší kliknete nejdříve na předmět a pak na stín, který k němu patří (jen kliknete, nepřetahujete). Můžete buď trénovat (practice) nebo rovnou hrát (play).
Zač&aacut...
Orbit Čeká vás vesmírný úkol - podaří se vám vystřelit kuličku tak, aby obíhala mezi planetami, než vyprší časový limit? Planety na kuličku působí gravitační silou, takže ji vychylují z dráhy. Hra má více úrovní.
Ovl&aacut...
Před třiceti lety si se mnou táta sedl a začal se mi omlouvat. Měl jsem tenkrát těsně před maturitou. Bojoval se skutečností toho, že sám sebe zklamal v roli otce. Dokázal si připomínat selhání, na která jsem si vůbec nepamatoval, ale chtěl pročistit vzduch a vyjasnit si věci, které mu ležely na srdci. Chtěl, abych věděl, že mě miluje, ale že se v sobě zklamal, v tom, jak mě vedl k dospělosti, jak byl mým příkladem, jak mě připravil pro samostatný život. Měl zklamané oči.
"Aby jejich srdce spojená v lásce byla potěšena..." Koloským 2:2
Pozdní červenec ve středním Texasu je horký, suchý a stejný den co den co den co den. Co kdysi bývalo zelené je teď žluté a na cestě k hnědé. Co bylo kdysi blátivé a vlhké je teď suché, tvrdé a popraskané. Prožíváme dny jednotvárného, zničujícího vedra. Televizní předpověď počasí je k ničemu: Horko, šance, že bude pršet 10% (nebo méně) - UV záření 10 (největší nebezpečí). Zítřejší předpověď? Repete, to samé, pořád to stejné. I když nežijete na místě, kde to v létě takhle vypadá, můžete si představit a pochopit, jak nudné, únavné a otravné tyto dny mohou být.
Pro mne, jako mladého muže, to byla nejhorší noc života! Horší než probdít celou noc kvůli bolení břicha. Horší, než vykouřit dvacet levných cigaret, abych udělal dojem na kamaráda z vysoké školy. Horší, než mrznou a klepat se když jsme jeli na lovecký výlet. Byla to nejhorší noc mého života... tečka.
Můj dědeček prožíval poslední dny svého života, umíral na rakovinu. Přijel jsem ho navštívit do nemocnice. Po tříhodinové návštěvě jsem zavolal domů a řekl jsem, že cítím, že mám zůstat s dědou v nemocnici přes noc. Měl strach. Cítil se osamělý. A nejdůležitější ze všeho bylo, že mne o to děda požádal. Jeho oči mi řekly, že to budou naše poslední společné chvíle.